reklama
reklama
reklama
reklama
reklama

Čeští památkáři slaví dvojnásobný mezinárodní úspěch

Čeští památkáři slaví dvojnásobný mezinárodní úspěch

5. dubna 2017: Hned dva projekty z České republiky, obnova barokního areálu v Kuksu a celonárodní vzdělávací projekt Památky nás baví, uspěly v náročné mezinárodní konkurenci a získávají Cenu EU pro kulturní dědictví/Ocenění Europa Nostra pro rok 2017.

Oznámili to zástupci Evropské komise a sdružení Europa Nostra. Porota přitom 29 laureátů v celkem čtyřech kategoriích vybírala z 202 zaslaných projektů.

„Pro Českou republiku i Národní památkový ústav je to skvělá zpráva. Úspěch obou našich projektů dokazuje, že umíme památky nejen stavebně obnovit, ale že jim dokážeme vrátit skutečný život v podobě atraktivního kulturního využití a také při vzdělávání nových generací. Velmi mne těší, že to oceňuje nejen naše veřejnost, která je památkám věrná, ale nyní skutečně i celá Evropa,“ komentovala ocenění Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, která doufá, že obdobným způsobem by mohl NPÚ revitalizovat například unikátní pražskou Invalidovnu.

Ocenění se uděluje za mimořádný přínos v kategoriích památková péče, ve které uspěla obnova Kuksu, dále výzkum, mimořádný přínos při péči o kulturní dědictví ze strany jednotlivců nebo skupin a konečně vzdělávání, odborná příprava a osvěta, kde porotce zaujal projekt „Památky nás baví“.

Oba české projekty přitom mohou dosáhnout ještě výše a odnést si i finanční odměnu. „Z dvaceti devíti laureátů bude 15. května ve finském Turku vybráno ještě sedm držitelů grand prix, z nichž každý obdrží odměnu ve výši 10 tisíc euro. Pro naše projekty by to byl samozřejmě zajímavý bonus, nicméně evropský památkářský Oscar, jak je ocenění často nazýváno, získaný navíc hned ve dvou kategoriích, je pro nás obrovským úspěchem sám o sobě,“ doplňuje Naďa Goryczková. Dnešním dnem bylo také zahájeno online hlasování pro veřejnost, ve kterém mohou zájemci z celého světa podpořit některý z oblíbených projektů, vyhrát cestu pro dvě osoby do Finska a zúčastnit se jako hosté slavnostního vyhlášení vítězů.

Zatím posledním oceněným zástupcem NPÚ byl v roce 2010 Projekt konzervace a prezentace Horního hradu Bečov.

Obnova Kuksu
Pro obnovu barokního areálu v Kuksu to v poslední době není první ocenění. Na podzim loňského roku se stal Stavbou roku 2016 a o jeho návštěvu je stále neutuchající zájem. „Za obnovu hospitálu jsme velmi vděční. Nejen že byla zachráněna významná část českého kulturního dědictví, ale díky současnému využití se stává i moderním zařízením, které má všem příchozím co nabídnout. Zároveň zde však zůstala zachována historická podstata a genius loci,“ pochvaluje si kastelán Libor Švec.

To ostatně při výběru prestižního evropského ocenění ocenila i porota. „Obnova hospitálu Kuks, jako nedílná součást projektu ochrany budov a krajiny, je těch nejvyšších kvalit. Její víceoborový a mezioborový přístup považujeme za chvályhodný a měl by sloužit jako přesvědčivý příklad pro jiné projekty obnov v Evropě,“ uvádí se v odůvodnění.
Hlavním prostorem výsledných aktivit projektu Kuks – Granátové jablko se stalo výukové centrum, kde se dnes konají výtvarné ateliéry, sympozia, workshopy a další akce. Hlavním turistickým magnetem je pak prohlídkový okruh, prezentující historii rodu Šporků a fungování hospitálu od jeho výstavby až do současnosti s popisem nejdůležitějších artefaktů barokního umění: restaurovaným cyklem nástěnných maleb Tance smrti, kostelem Nejsvětější Trojice, lapidáriem s alegoriemi Ctností a Neřestí z dílny Matyáše B. Brauna a lékárnou U Granátového jablka. Okruh je doplněn ještě návštěvou rodinné hrobky Šporků v kryptě kostela a prohlídkou dvou expozic Českého farmaceutického muzea. Do zahrady za hospitálem se též vrátilo 144 bylinkových záhonů. „Od letošního května plánujeme zavést komentované prohlídky bylinkové zahrady a rozšířit tak povědomí o zdejších rostlinách, užití a funkci zahrady v rámci celého areálu jak v minulosti, tak v současnosti,“ zve k návštěvě Kuksu Libor Švec.

Památky nás baví
Druhým oceněným je edukační projekt Národního památkového ústavu Památky nás baví, který si za finančního přispění Ministerstva kultury kladl za cíl vytvořit kvalitní systém vzdělávání a vyučování v oblasti péče o kulturní dědictví v České republice. Doposud se programů probíhajících v autentickém prostředí památek zúčastnilo přibližně 31 000 účastníků.

„Zastřešující přístup, jakým se prostřednictvím vzdělávacích projektů posiluje péče o kulturní dědictví, je skutečně působivý,“ uvádí se v hodnocení poroty. „Jedná se o první národní systematický přístup k propojení nejrůznějších kulturních a vzdělávacích center v České republice s programy šitými na míru pro konkrétní cílové skupiny, který se ukázal být mimořádným příkladem pro země celé Evropy čelící podobným problémům, a to zejména pro způsob, jakým se podařilo spojit odborníky s laiky, včetně dětí s nejrůznějšími vzdělávacími potřebami,“ zdůraznila dále porota.

„Cílovými skupinami projektu byly školní skupiny dětí ve věku od čtyř let do osmnácti let, rodiny s dětmi, laická a odborná veřejnost, senioři a návštěvníci se speciálními potřebami. Do systému byla zapojena edukační centra, která vznikla v první etapě projektu v roce 2012 na sedmi místech v ČR tak, aby byla zajištěna co nejširší dostupnost. V dalších etapách se postupně zapojovaly památkové objekty napříč republikou,“ vysvětluje koordinátorka projektu Martina Indrová z Národního památkového ústavu. Na kvalitní didaktickou přípravu a zpracování programů dohlíželi v řešitelském týmu zástupci pedagogických fakult Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně spolu s dalšími odborníky, zejména z oblasti speciální pedagogiky a distančního vzdělávání. Ke konzultacím byli průběžně zváni také pedagogové působící na nižších stupních škol. „V návaznosti na celosvětové trendy byl pro vzdělávací aktivity využit jak jedinečný potenciál prostředí památkových objektů, tak moderní informační technologie. Ve spolupráci s pedagogickými fakultami jsme rovněž vytvořili metodiky využitelné pro tvorbu nových vzdělávacích programů. Ty do budoucna poslouží také jako základ pro akreditaci studijních programů v rámci formálního vzdělávání,“ doplňuje Martina Indrová.

Celý projekt měl zásadní efekt. NPÚ díky těmto vzdělávacím aktivitám v prvé řadě může zásadně zkvalitňovat další péči o kulturní dědictví. Především ale skrze ně pomáhá široké veřejnosti lépe porozumět našemu historickému dědictví a hlouběji vnímat společnou národní a evropskou kulturní identitu. V lednu 2015 se díky projektu podařilo založit Metodické centrum pro vzdělávání, které tyto činnosti plně převzalo a dále je rozvíjí. Tento krok lze chápat i jako příklad aktivního a pozitivního vztahu NPÚ k edukačním aktivitám jakožto činnosti, jež má své nezastupitelné místo v systému památkové péče.

Zdroj: TZ Národního památkového ústavu

Autor: Jana Hrabětová


reklama